Rozhovor
Od začátku této sezony doplňuje českotěšínské trenérské duo jako asistent trenéra Marek Ivan. Sám hráč s bohatými zkušenostmi z mnoha úrovní českého i zahraničního hokeje. Pojďme si jeho pohled na tým HC Wolves představit v krátkém rozhovoru.
Odkud jsi přišel do týmu HC Wolves?
Posledních šest sezon jsem působil v Bohumíně. Jako hlavní trenér, hráč, tak trochu třeba i ledař, sportovní manažer nebo technický vedoucí.
Šest let strávených v Bohumíně stačilo. Chodil jsem do své práce, o půl třetí jel do Bohumína a trávil tam každý den čas až do večera. Čas, roky a zdraví běží a už jsem chtěl změnu.
Děláš asistenta trenérovi Martinu Piechovi, jak se ti s ním spolupracuje?
Známe se roky. Chtěl jsem si původně dát pauzu. Pak mi zavolal Martin, jestli bych mu nešel do Těšína pomoct a vytvořit nějaké tréninkové podmínky pro ty kluky tady a něco jim předat. Stmelit tým, nastavit pravidla. Jeden člověk to sám dělat nemůže, vždy je lepší fungovat ve dvou. Jeden něco vysvětluje, druhý sleduje hru. Více očí víc vidí. Hlavně se snažím Martinovi pomoct v jeho prvním trenérském roce.
Jak zatím hodnotíš sezonu?
Bohužel poměrně špatně, nejsme zatím spokojení.
Kde má tedy tým největší mezery?
Musíme pracovat hlavně na herním systému a na věcech jako je dodržování základních pravidel a docházce.
Už ses na ledě v dresu HC Wolves představil také jako hráč. Bylo to výjimečně nebo tě uvidíme hrát častěji?
Já doufám, že to bylo jen výjimečně. Hrát už nechci, trápí mě vleklé zdravotní problémy s vyhřezlou plotýnkou. Každopádně situace, kdy je hráčů málo, nás vede i k tomu, že si já nebo Martin ještě zahrajeme. Dovedu si možná představit, že bychom se někdy oblékli i spolu. Primárně ale chceme čas strávit na střídačce a věnovat se trénování.
Jak bys zhodnotil poslední zápas s Bohumínem, kdy jste ztratili vedení těsně před koncem základní hrací doby a nakonec si z něj odnesli pouze jeden bod?
Bohužel nám nevyšel útok, hlavně u těch mladších hráčů. Šancí byla spousta, klidně jsme už v polovině zápasu mohli vést o tři góly. Měli jsme šance trefit se do prázdné branky, v třetí třetině sedm breaků z přečíslení, hned v první minutě prodloužení jsme měli také přesilovku, kterou jsme gólově neproměnili.
Na čem je tedy potřeba zapracovat do příštího zápasu s Rožnovem?
Musíme pořád pracovat na herním systému. Jsme zbytečně rozlítaní, přizpůsobujeme se soupeřům a jejich tempu, místo abychom ho my stanovovali. Musíme hlavně proměňovat šance, zapracovat na disciplíně, mít méně vyloučení.
Jakým soupeřem by měl Rožnov být? Co od něj čekáte?
Rožnov byl na jejich ledě vždycky nepříjemný. Na jejich stadionu je navíc velká zima, což může pro některé kluky být náročnější na srovnání se.
Děkujeme za rozhovor.