Karel Malíř: O práci kustoda

Kustod se stará o vybavení hráčů. Aby měli všechno, co potřebují. Brousí brusle, připravuje výstroj, stará se o pitný režim.

Jaký je tvůj režim, když hraje tým domácí zápas?

Před zápasem přijedu na zimní stadion a pozjišťuji, co je nového a co je potřeba. Jestli kluci třeba něco nepotřebují. Těsně před rozbruslením jim pak připravím pití, o které se pak starám i o přestávkách a během zápasu.

Jaký je pro kustoda rozdíl mezi domácím a venkovním utkáním?

Nejvíce asi v tom, že na domácím zápase mám těch starostí trochu víc. Venku se starám vlastně jen o pitný režim.

Baví tě dělat kustoda? Co tě na téhle funkci naplňuje?

Rozhodně to pro mě není práce, ale zábava. Dělám to, protože mě to baví a chci to dělat. Podobnou funkci jsem dělal vlastně i velkou část života, když hrál hokej Peťa (pozn. redakce – syn Karla Malíře). Nebýt téhle aktivity, tak bych jenom seděl u televize a třeba nic nedělal. Takhle mám alespoň nějakou zábavu, pohyb a opravdu mě to baví.

Kustoda děláš v klubu od jeho úplného založení před šesti lety. Jakou máš s týmem nejhezčí vzpomínku?

Rozhodně nejhezčí vzpomínky mám na sezonu 2018/2019, kdy jsme vyhráli krajský přebor. Tam jsme šli od vítězství k vítězství.

Máš nějakou příhodu, která se Vám stala, a teď už by ses nad ní pousmál?

Kluci si většinou berou lahve na pití. Většinou se o to starají ti nejmladší. Jednou jsme tak přijeli na zápas a neměli jsme sebou žádné lahve, protože zůstaly doma. Takže jsem obíhal stadion a sháněl prázdné PET lahve, aby měli kluci vůbec z čeho pít.

S HC Wolves jsi objel řadu venkovních stadionů. Máš nějaký oblíbený a nějaký, kde třeba nejezdíš úplně rád?

Nerad jezdím do Horního Benešova. Hezky se mi jezdí například do Krnova a moc se těším na zimák do Uničova, kde jsem v mládí chytával v bráně.

Takže tvůj vztah k hokeji nezačal až s tím, kdy se pustil do hokeje tvůj syn, ale ještě dříve?

Ano, hrával jsem hokej na učilišti právě v Uničově. V mládí jsem ale také třeba plaval nebo hrál fotbal. Vždycky jsem ale měl hokej raději, než třeba fotbal. Hokej ten mám zkrátka v srdci.

Děkujeme za rozhovor.